Parenti Erasmáků

Po několika dnech, co jsem tady, se konečně ozval můj místní „parent“ David. Každý z Erasmáků někoho má a je to tady takový místní průvodce životem v Montpellier. Kromě těch zábavnějších věcí by nám měli pomáhat s vyřizováním všech těch administrativních blbostí. Francie je sociální stát a místním studentům přispívá snad na všechno. Třeba na oběd, kterej vás normálně stojí 6.60 €, stát přispívá více než polovinu. Obdobný je to s ubytováním, ale tam se člověk musí prokousat zdlouhavejma formulářema. Pro tenhle příspěvek je navíc nutný pojištění pokoje a taky účet u francouzský banky, což stojí taky nějaký nervy…
No, my jsme Davida využili k příjemnější činnosti… Spolu s jeho kamarády jsme vyrazili do místního baru, abysme taky trochu okusili místního nočního života. Všechna večerní zábava tady ale začíná nejdřív v deset a v létě prý i později, takže jsme ani moc dlouho nepobyli, dali jednu láhev muškátu a zase se odebrali k domovu. Co mi přišlo trošku nepochopitelný bylo to, že většina studentíků jezdí do hospody autem. Přitom Montpellier je tak malý město, že je to všude kousek… Oni ty svoje malý francouzský křápy prostě milujou.